Vznik Svazu podnikatelů v klenotnictví v ČR.

Na počátku této snahy o obnovu a renesanci oboru v nových společenských podmínkách byl vznik řady samostatných podnikatelských subjektů, jejichž počet rostl téměř závratnou rychlostí:
U Puncovního úřadu se během několika roků přihlásilo okolo čtyř tisíc firem, které podnikají v oboru zlatnictví, klenotnictví a obchodu s drahými kovy.
Vzhledem k tomu, jak vznikaly zákony krátce po roce 1989, zvláště pak Živnostenský zákon, bylo během roku 1992 a počátkem roku 1993 zřejmé, že bude nezbytné vytvořit jednotnou profesní organizaci, která počtem svých členů a vahou svých názorů bude tvořit reprezentativní subjekt, který bude partnerem pro státní orgány, Hospodářskou komoru ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR s cílem vytvářet pozitivní podmínky pro rozvoj podnikatelské aktivity malých, středních i velkých výrobců a obchodníků se šperky.
Z uvedených a mnoha dalších důvodů vzniká k 1.7. 1993 Svaz podnikatelů v klenotnictví v České republice jako dobrovolná, nezisková a nevládní organizace na bázi občasného a profesního sdružení. Od svého počátku se členy Svazu podnikatelů v klenotnictví v ČR staly střední a větší firmy, které se podílely rozhodující měrou na výrobě šperků v ČR. Svaz se svými 81 členskými firmami v krátké době stal členům Svazu průmyslu a dopravy ČR a v rámci této organizace usiloval o prosazení požadavků na průmyslovou výrobu šperků.
Bohužel v období let 1993-95 byly požadavky k přihlédnutí na zvláštnosti tohoto druhu podnikání při tvorbě zákonů (živnostenského, daňového ) opomíjeny a stav dospěl do stádia, kdy se rostoucí měrou na trhu uplatňovaly (a bohužel ještě často i uplatňují) firmy, jejichž přístup k etice podnikání je diskutabilní a časté zprávy o zachycení nepuncovaného resp. falešně puncovaného zlata dále snižují důvěryhodnost veřejnosti ke šperkařským výrobkům.

Vznik Asociace klenotníků a hodinářů ČR.

Počátkem roku 1996 vzniká další profesní sdružení Asociace klenotníků a hodinářů ČR, která se během jednoho a půl roku rozrostla na 201 členských firem.

Jestliže členská základna Svazu podnikatelů v klenotnictví v ČR měla v průměru okolo 30 zaměstnanců na firmu, pak Asociace byla výrazně organizací živnostenského charakteru s nynějšími 188 firmami rodinného charakteru, tj. prodejnami šperků a klenotů, hodin a hodinek. Zbytek tvoří výrobci nebo velkoobchodníci.
Asociace si kladla za cíl dosáhnout vyšší úrovně spolupráce výrobců a prodejců, zdokonalení živnostenského zákona a lepší interní informovanost o subjektech podnikajících na trhu šperků v ČR.
Lze konstatovat, že období roku 1996 a první poloviny 1997 bylo charakterizováno určitou soutěživostí mezi oběma profesními sdruženími, nicméně z jejich programů bylo zřejmé, že jsou si velmi blízké a že otázka sjednocení v jednotnou profesní organizaci se brzy stane potřebou i nutností.

Program Sdružení klenotníků a hodinářů ČR

Sdružení klenotníků a hodinářů ČR (SKH ČR) vzniklo 25.9.1997 sloučením Asociace klenotníků a hodinářů ČR a Svazu podnikatelů v klenotnictví v ČR v zájmu vytvoření jednotné profesní organizace.
Dobrovolným sdružením obou profesních, zájmových a nevládních organizací vznikl nový subjekt, který svým vlivem a dosahem významným způsobem ovlivní další vývoj zlatnictví, klenotnictví, stříbrnictví a dalších příbuzných oborů u nás.
Členská základna Sdružení (v době založení okolo 270 členů) představuje nejméně 90% všech výrobních kapacit a okolo 80% obchodní sítě se šperky a klenoty v ČR.
Rok 1997, na jehož počátku bylo u Puncovního úřadu v Praze registrová-no okolo 4 100 subjektů podnikajících v oboru, bude s vysokou pravděpodobnos-tí rokem mnoha zkoušek a prubířským kamenem konkurenční schopnosti mnoha podniků uvnitř Sdružení i mimo něj.
Vedení Sdružení si klade za cíl sjednotit úsilí všech podnikatelů, kteří ve své výrobní popř. obchodní strategii uvažují minimálně ve střednědobém časovém horizontu, a společně s nimi položit řádné profesní základy podnikání v celém oboru.
Sdružení zná současný stav jednotlivých firem i oboru jako celku a v předloženém programu si klade za cíl řešit tyto okruhy problémů:

1) Napomáhat při tvorbě podnikatelské legislativy
2) Zvyšovat uměleckou úroveň výrobků, poskytovat lepší a komplexnější služby spotřebitelské veřejnosti prostřednictvím svých členů
3) Napomáhat zavádění nových technologií, zvyšovat produktivitu práce, a tím i konkurenční schopnost českého šperkařského průmyslu.
4) Odhalovat nekalou konkurenci a jiné neetické praktiky podnikání.
5) Organizovat interní výměnu informací.
6) Podílet se na vytváření image českého šperkařství.
7) Spolupracovat se zahraničními profesními sdruženími ve světě.

Sdružení klenotníků a hodinářů ČR si uvědomuje svoji odpovědnost před
odbornou i spotřebitelskou veřejností a členové správní rady se dohodli na reali-zaci následujícího programu:

I. Služby Sdružení svým členům:

1.1.
Sdružení bude organizovat ekonomické a právní poradenství jednotlivým firmám v případech, kdy se bude jednat o koncepční a zásadní otázky roz-voje celého oboru.
1.2.
Sdružení vytvoří interní databázi nabídek/poptávek od členů Sdružení popř. od dalších vnějších subjektů, a tak bude poskytovat informace, které pro svoji specifičnost nelze získat běžným komerčním způsobem.
1.3.
Sdružení bude pravidelně (nejméně 1x za měsíc) informovat prostřednict-vím vlastního Bulltetinu o dění uvnitř Sdružení, jako i o dalších skutečnos-tech, které jsou z podnikatelského hlediska významné.

II. Spolupráce při tvorbě legislativy:

2.1.
Sdružení bude prostřednictvím svého členství ve Svazu průmyslu a dopra-vy ČR a v Hospodářské komoře ČR uplatňovat oprávněné připomínky a náměty členů Sdružení s cílem dosáhnout jejich realizace do právního systému ČR.
2.2.
Ve spolupráci s Puncovním úřadem Praha seznamovat členy s předpisy Evropské unie resp. Konvence platnými při označování a puncování vý-robků z drahých kovů.

III. Zvyšování konkurenční schopnosti členů Sdružení na trhu:

3.1.
Organizace odborných kurzů a školení pro majitele, ředitele a další perso-nál klenotnických firem s cílem zvýšit odbornou úroveň poskytovaných slu-žeb a zefektivnit činnost distribučních kanálů.
3.2.
Organizace odborných sympozií zaměřených na zvýšení technologické úrovně zpracování zlata.
3.3.
Organizace sympozií týkajících se moderního designu a módních trendů šperků v Evropě.
3.4.
Hledat možnosti společného uplatnění ve vybraných světových teritoriích.
3.5.
Seznámit veřejnost s Logem Sdružení jako se známkou garance vysoké úrovně poskytovaných služeb a nabízených výrobků, účinně budovat image českého šperkařství (public relations).

IV. Výstavní činnost členů, spolupráce s odborným tiskem:

4.1.
Sdružení uzavře střednědobé smlouvy s vybranými podniky výstavnictví v oboru s cílem vytvářet ucelený přehled nabídky českých šperkařských firem.
4.2.
Sdružení bude (kromě šperkařských výstav) hledat možnosti dalšího uplatnění a prezentace nových produktů (např. tezaurační zlato-výstava FIBEX) apod.
4.3.
Sdružení bude spolupracovat s redakcí časopisu Klenotník Hodinář a jeho prostřednictvím informovat členskou základnu. Generální tajemník dále připraví celoroční plán mediální činnosti Sdružení.
4.4.
Připravit zásady a zorganizovat soutěž Šperk roku.

V. Otázky přípravy nové generace klenotníků:

5.1.
Sdružení vyšle své zástupce do odborných orgánů (např. při SpaD, HK ČR) zabývajících se problematikou učňovského a středního školství s cílem uplatnění poznatků praxe při odborné přípravě, studiu a potřebného strukturního složení hledaných profesí v učňovských středis-cích a ISŠ s výukou řemesel patřících do oboru.
5.2.
Sdružení vytvoří podmínky pro prezentaci výrobků a učňů při konání odborných výstav a sympozií.
5.3.
Sdružení se bude vyjadřovat ke struktuře daňově uznatelných nákladů spojených s provozem učňovských středisek v obecné rovině.

VI. Spolupráce s jinými profesními sdruženími:

6.1.
Sdružení bude spolupracovat s dalšími profesními sdruženími, která se svojí činností blíží, nebo navazují na obor klenotnictví s cílem využít sy-nergického efektu takové spolupráce (např. s Asociací starožitníků, Ban-kovní asociací, s bezpečnostními agenturami, gemologickými laboratořemi aj.).

VII. Mezinárodní vztahy:

Sdružení klenotníků a hodinářů ČR přikládá velký význam prezentaci čes-kého šperkařství na mezinárodní úrovni, a to jak z hlediska množství turistů, kte-ří příjíždějí do ČR, tak i možností uplatnění českých výrobků v zahraničí.

7.1.
Seznámit se s obsahovou náplní činnosti zahraničních svazů, asociací (Rakousko, Německo, USA, Polsko, Slovensko) a vhodné náměty imple-mentovat do vlastního programu činnosti.
7.2.
Postupně vytvářet podmínky pro spolupráci se zahraničními subjekty např. při organizaci výstav v ČR a v zahraničí.
7.3.
Využít možností nabízených MPO popř. sítí Českých center k prezentaci českého šperkařství v zahraničí s cílem vytvořit možnosti pro vývoz.
7.4.
Sdružení se zapojí jako aktivní člen do vybraných mezinárodních organi-zací např. CIBJO popř. dalších dle potřeby.

VIII. Společenský život Sdružení:

8.1.
Ve spolupráci členů Sdružení a dalších subjektů organizovat každoročně ples klenotníků , projeví-li o něj členové zájem.
8.2.
Využívat možností členství v SpaD, nebo v HK ČR k setkáním např. na Pražském hradě (menší výstavní akce), na Žofíně apod. popř. organizovat vlastní akce, a to i v regionálním měřítku.

IX. Finanční zajištění:

Je zřejmé, že předložený plán činnosti bude vyžadovat finanční zajištění, jehož předpokládanými zdroji jsou:

9.1.
Členské příspěvky.
9.2.
Sponzorství.
9.3.
Dary.
9.4.
Služby Sdružení poskytované za úplatu.
9.5.
Výnosy z výstav, z organizování odborných akcí, prodej publikací apod.

Praha, 25.září 1997